A všechny delegace položily květiny na katafalk národního hrdiny…

Oficiální zdroje v pondělí potvrdily, že česká vojenská rozvědka neúmyslně zveřejnila identitu některých svých vlastních agentů.

Kdo by se slzou v oku nezavzpomínal na krásné časy kupónové privatizace, kdy za Kč 2 070,- mohl každý občan získat statisíce, desetitisíce, či alespoň pocit, že se načas stal "hrdým kapitalistou", vlastníkem části prosperujícího podniku, který svým hlasem na valné hromadě může rozhodnout o osudech generálních ředitelů, ekonomických náměstků, ba i vrátných v podniku, který si vybere.

Kauza biskupa Bezáka na Slovensku a církevní privatizace u nás zvedly lhostejné diváky ze sedadel a učinily z nich vášnivé kibice, až občanské aktivisty. Momentálně se připravuje rozkradení, pardon, privatizace VZP a nemocnic. Ale to zatím nikoho nezajímá, protože to ještě není tématem v médiích vládě poslušných, či jen obyčejně líných. Ve společnosti i v církvi se přesto děje něco pozitivního, byť pět minut po dvanácté, jako vždy. Takže se ptejme na kořen věci, tedy radikálně.

Jako křesťané různých církví, kterým leží na srdci osud našich církví a jejich dobré jméno, vyslovujeme zásadní nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, tzv. církevních restitucích

Na jedné straně jsou komunističtí (a bohužel mnohdy i stalinističtí) nostalgici, kteří oplakávají to, že už jim nepatří média a neovládají armádu a vnitro, a vidí cestu z krize v návratu ke zkrachovalému modelu reálného socialismu, na druhé straně sociální demokraté, kteří lpějí na kapitalismu, opětovně si nabíhají na past jeho "reforem" a skryté či otevřené spolupráce s neoliberály, čímž jenom zhoršují neutěšený stav věcí veřejných a ještě při tom ztrácejí svoji voličskou základnu.

---

Položíte-li na pražském gymnáziu otázku, kdo se bojí školného, najdete plno hrdinů. Mantra školného zabírá a žáčci přesvědčeně líčí, jak hravě zaplatí to zanedbatelné školné z tatíkovy bezedné kapsy nebo budoucích ředitelských příjmů.