Den 8. březen 2014 se stal osudovým dnem pro 239 pasažérů Boeingu 777 pod číslem MH 370. Na den výročí tohoto roku 2015 se má tomuto neštěstí věnovat National Geographic. Dozvíme se někdy pravdu?

Ani po roce nemohl dát malajský premiér Najib Razak pozůstalým záhadně zmizelých pasažérů odpověď na to, co se vlastně stalo. To vyvolává řadu spekulací. Ale jak se říká, konspirační teorie je teorií průměrně pouze dva roky, pak se stává pravdou. Tim Clark (64 let), který je od roku 2003 generálním ředitelem aerolinií Emirates a pro Emiráty pracuje již od roku 1985, řekl pro Spiegel Online, že je absolutně nespokojený s výsledky dosavadního vyšetřování. A varoval předtím, aby se nehoda odložila ad acta, než bude případ objasněn. Celý rozhovor najdete zde.

Clark: „Jsem přesvědčen, že řízení letounu bylo převzato zvenčí a bylo pod kontrolou až do samého konce“.

Clark má obavy o bezpečnost pasažérů. Požaduje od výrobců letadel provést taková opatření, aby žádným způsobem nebylo možné vypnout transpondér, tedy komunikační zařízení, které odpovídá řízení leteckého provozu na zemi. Letadlo je proto možné sledovat radary po celé trase letu. Samotní piloti nejsou dle Clarka školeni na to, aby transpondér odpojili a tak umožnili, aby letadlo zmizelo z dohledu radarů. Clark je přesvědčen, že odpojení transpondéru bylo provedeno před startem letu, tedy profesionálně a důkladně. Proto apeluje nyní na výrobce, aby znemožnil jakýkoliv zásah do transpondéru a jeho možné odpojení. Pochopitelně sleduje zájmy a bezpečnost své letecké společnosti. Letecká společnost Emiráty má v provozu 127 letounů Boeingu 777, více než kterákoliv jiná letecká společnost na světě.

Kdo byl na palubě MH 370

Mezi 239 účastníky letu bylo 20 nejnadanějších softwarových čínských inženýrů, pracujících pro americkou společnost Freescale Semiconductor Ltd., Austin, Texas. O tomto jsme psali v článku Zvláštní osazenstvo a zvláštní let zmizelého Boeingu. Produktem vývoje této skupiny byl mikročip Kinesis KL-03 velikosti 1,9-2,0 mm. Jeho obsahem byl RAM, ROM a budíček – možná nejúčinnější zbraň budoucnosti. Tento čip dokáže ovládat na dálku drony menší než moucha, šířit po světě bakterie a nákazy, nebo řídit na dálku vozidla a přístroje. Je vhodný k implantaci do lidského organismu, již se o tom dost psalo.

Vlastníci patentu, tedy čtyři čínští experti, z nichž měl každý 20 % práv, jsou pravděpodobně po smrti. Práva přešla podle smlouvy na Freescale, která měla rovněž 20% podíl. Freescale je společnost plně kontrolovaná investiční skupinou s kapitálem 200 miliard dolarů: Blackstone Group Limited Partnership. Největším podílníkem v této investiční společnosti je baron Nathaniel Rothschild. Patent byl podán k registraci 21. 12. 2012 a 11. 3. 2014 – tři dny po zmizení Boeingu MH 370 byl patent schválen a práva k čipu zaregistrována. V případě úmrtí jednoho majitele přecházejí práva na ostatní, pokud jsou 4 mrtví, tak se stává vlastnictví k patentu 100% majetkem Freescale. Je naprosto nepochopitelné, že geniální inženýři byli tak hloupí, že jim nedošlo, jakému nebezpečí se vystavují, když se všichni čtyři spolu s dalšími zaměstnanci ocitli na palubě letadla, směřujícího do Pekingu.

Trasa letu

Trasa letu vedla přes atol Diego García, která leží jižně od rovníku v Indickém oceánu. Atol byl prodán v roce 1965 Velké Británii a 2000 původních obyvatel bylo vysídleno na Mauricius a na Seychelly. Pak zde byla zřízena strategická vojenská základna pro americké ponorky a testovaly se zde technologie, které umožňovaly neviditelnost letadel na radarech řízení letového provozu. Let směřoval do Číny. Nebezpečí, že by Číňané na palubě mohli vyzradit tajemství svého geniálního vynálezu ve své vlasti, bylo definitivně zažehnáno.