Článek Brazilská prezidentka nejede do USA. NSA fízlovala vládu i firmy upozornil na zajímavou kapitolu boje o svobodný internet. Podle zpráv ABC brazilská prezidentka Dilma Rousseffová není první političkou, která odmítla pozvání do Bílého domu. Jenže v její situaci jí ani nic jiného nezbývalo, pokud si chtěla zachovat autoritu u vlastních občanů. Fízlování NSA se totiž týkalo přímo její osoby, dále klíčových brazilských politiků a průmyslových podniků, a nakonec i všech Brazilců. Na začátku září, těsně před schůzkou G20 v Petrohradě, zveřejnil deník Guardian materiály od Snowdena. Z nich vyplývalo, že někdy ve druhé polovině roku 2012 se agentům NSA podařilo hacknout interní prezidentské linky a maily Mexika a Brazílie. O tom svědčí dokument NSA z června 2012, který následně zveřejnily brazilské deníky. Prezidenti obou států žádali od USA oficiální vysvětlení této špionáže.

Marco Civil da Internet

Brazilská prezidentka se tedy pustila do práce na dvou frontách. Snadnější práce ji čekala doma. Brazilský parlament připravil zákon o svobodném a rovném přístupu k internetu, tzv. Marco Civil da Internet. Zákon byl přijat prakticky jednomyslně a předkládá něco jako ústavu internetu. Jeho klíčovým principem je tzv. "neutralita sítě". Má tyto principy:

  • Rovný přístup k síti patří k základnímu demokratickému právu občana.
  • Stát musí zajistit v zemi neutralitu internetu a svobodu uživatelů.
  • Obsahy brazilských uživatelů nesmí být přístupné pro třetí stranu.

Důsledky zákona jsou jasné. Proti USA tedy v Brazíli ze zákona platí, že všechny bity všech uživatelů jsou rovnocenné. To je pořádný rozdíl proti USA, kde po průlomovém rozsudku musí provider Comcast zajistit pro movitý videokanál Netflix lepší kvalitu, než pro ostatní uživatele. Poslední bod znamená, že provideři jako Google a Facebook musí pro 200 miliónovou Brazílii vybudovat v zemi vlastní cloudové úložiště dat a že musí spravovat ukládání dat uživatelů přesně podle nového zákona. Pro české čtenáře je dobré vědět, že cloud sice může být postaven planetárně, ale nový zákon firmám v Brazílii ukládá jasné povinnosti, a tím i trestní odpovědnost za cizí špionáž z jejich zařízení. Cloud v Brazíli se ocitl pod zákonem. Stejnou cestu zvolila EU a buduje vlastní cloudové úložiště nezávislé na USA. Žádná firma nechce být tak směšná, aby zaměstnance stíhala za nedodržení služebního tajemství, které následně dá do výkladní skříně v USA, a navíc beztrestně.

NETmundial a deamerikanizace sítě

V Brazílii se z iniciativy prezidentky dále konalo důležité setkání klíčových operátorů sítě ve dnech 23. a 24. dubna 2014. NETmundial hostil operátory z 11 zemí, včetně Německa a zástupců EU a USA. Své připomínky k současnému systému poslalo na setkání i 188 velkých světových neziskovek. Význam konference byl jasný, protože prezidentka žádala na půdě OSN vládu USA, aby se veřejně a slavnostně zavázala, že nebude na internetu dělat ty prasárny, které dělá, např. osobní špiclování téměř všech světových státníků. Snaha navazuje na první kolo konference konaní v říjnu 2013 v Montevideu, které se týkalo daamerikanizace ICANu přidělujícího internetové adresy a garantujícího přístup k webu. Protože USA už libovolně "vypnula" celé státy, jako Libyi při útoku na tuto zemi, starost je oprávněná.

Závěr setkání byl zajímavý. Vznikla tzv. Internet Engineering Task Force (IETF), která začne připravovat nové standarty internetu tak, aby síť zůstala svobodná a nezávislá. Tato instituce má podobný statut jako měl na začátku ICAN. Specialisté v ní pracují dobrovolně, je nezávislá a funguje v rámci Internet Society, což je neziskovka se sídlem v Ženevě a v USA. Zatím zde není rovnováha, protože ve výkonném výboru je ze 13 členů 6 Američanů. Jistěže ve všech institucích se musí počítat s totálním a masivním lobbingem velkých firem a celých států jako USA. Ale začátek není špatný. A v každém případě Brazílie vede zápas o svobodný přístup k internetu pro nás pro všechny. Gratulujeme a děkujeme!