Za e-republiku jsme položili sedm otázek týkajících se Brexitu poslanci Evropského parlamentu Janu Kellerovi.

Jak velké bylo zklamání, které způsobil britský lid svým a evropským elitám? Nezklamal tím tak trochu jejich důvěru?

Něco se prostě v kampani podcenilo. První hodnocení ukazují, že zaostalí a nevzdělaní Britové šli v dešti dát hlas za vystoupení z EU, zatímco ti chytří a vzdělaní seděli doma, protože dobře věděli, že by se mohli cestou nachladit. Opět se tím potvrzuje, že EU - tak jak je dosud koncipována - je vyloženě projektem pro hezké počasí.

Co si s tím britské a evropské elity podle Tvého názoru počnou?

Řešení je jednoduché. Protože víme, že v důsledku klimatických změn jsou extrémní výkyvy počasí stále častější, je jasné, že další referenda jsou nepřijatelná. Není to z nějaké politické nevůle, má to důvody meteorologické.

Neměla by i EU po vzoru Velké Británie poté, co její lídři tak skvěle zasáhli do průběhu britské předreferendové kampaně, uvažovat o změně “vyjednávacího týmu”? Mám konkrétně na mysli pány Junckera, Schulze a Tuska.

Je to složitější. Schulzovi končí tak jako tak funkční období za pár měsíců, bude vyměněn tak jako tak. Otázkou je, za koho. A hlavně, kdo o jeho nástupci rozhodne. Před pár dny jsem se v novinách dočetl, že Angela Merkelová je zklamána z jednání Junckera, kterého sama prosadila do čela Komise. Až dosud se nám tvrdilo, že Juncker se stal předsedou Evropské komise z vůle Evropského parlamentu, který tímto způsobem ocenil výsledky eurovoleb, v nichž vyhrály evropské lidovecké strany. Nyní se dozvídám, že vůle Evropského parlamentu byl prý jen krycí název, jenž maskoval rozhodnutí ženy, která nemá mezi evropskými institucemi co dělat. Jak vidno, má EU tři ústavní pilíře a jednu neústavní, ale o to vlivnější pilířku. Co se týče Tuska, ten snad Evropské unii zbyl poté, co její schopnější lídři v minulosti vymřeli.

Jak hodnotíš tu hypotetickou možnost, že se mladí pracovití a skvěle jazykově vybavení Východoevropané budou po Brexitu muset vrátit domů a živořit tu s námi?

Třeba nám to všem prospěje a oni nás povznesou na britskou úroveň. Jelikož má prý britská úroveň jít po brexitu rapidně dolů, nedá jim to ani tolik práce.

Jaká hygienická, organizační a bezpečnostní opatření bys v té souvislosti doporučil Spojenému království poté, co z něj zmizí polští instalatéři, lotyšské hajzlbáby a české ópérky?

Albion má bohaté zkušenosti s dovozem služebnictva z celého Commonwealthu, takže si jistě poradí i tentokrát. Ale vážně, britská společnost se výrazně sociálně diferencuje už řadu desetiletí. Zatímco na venkově a v menších městech jsou přítomny ještě všechny vrstvy včetně té střední, v Londýně jsou stále více jen vrstvy dvě: nadprůměrně úspěšní a ti, kdo je obsluhují. Střední vrstvy z Londýna odcházejí hlavně kvůli příliš drahému bydlení. Hodně se jich stěhuje do Francie, někteří ještě dále. Pokud pro setrvání v EU hlasoval v Anglii především Londýn, bylo by dobré vědět, zda se jednalo spíše o ty nadprůměrně úspěšné, anebo o pomocný personál. Ani jedni, ani druzí nebývají považováni za záruku demokracie. Za tu jsou pořád ještě brány střední vrstvy.

Opravdu mají v Kremlu z výsledků referenda radost? Jak hodnotíš první reakce ruských politických elit?

Opravdu nevím, jakou náladu mají v Kremlu, nikoho odtamtud neznám, takže se nemůžu přeptat. Jestli to ví třeba někdo z týmu Evropské hodnoty, dost by mne zajímalo, odkud ty informace berou. Že by si neziskovky platily špionážní agentury? Vždycky jsem si myslel, že by to mohlo být spíše naopak. První reakce ruských politických elit, které se člověk dozví z médií, jsou vyloženě opatrné a spíše vyhýbavé. Netroufám si takové úzkostlivě diplomatické řeči rozklíčovat.

Dá se ještě Evropská unie zachránit? Pokud ano, tak jakým způsobem?

Nevěřím tomu, že by se Evropská unie rozpadla. Je celá řada možných scénářů. Za nejméně pravděpodobný považuji rozpad Evropy do podoby někdy před 2. světovou válkou. Takový scénář by nejspíše vedl jako tehdy dříve nebo později k vyvolání nové války. Myslím si, že zakladatelské státy (Německo, Francie, Benelux, Itálie) budou pokračovat v integraci, i když možná pomalejším způsobem. Je otázka, co bude s těmi ostatními. V případě České republiky bude určitě zájem ponechat nás blízko jádra, protože to Němcům hospodářsky i geopoliticky vyhovuje. Nebudou se chtít nechat legitimovat při nejkratší cestě z Berlína do Vídně. Ti u nás, kteří tvrdí, že Evropu prostě opustíme, jsou buď hloupí, anebo lžou. Za vyloučený považuji ovšem i ten scénář, že EU bude třeba jen střednědobě fungovat tak jako dosud. Tedy slibovat členství stále novým členům a nechávat neřešeny prohlubující se problémy. Prakticky všichni chtějí dnes Evropu reformovat. Bohužel nikdo neví, jak to provést. Rozporů v její skladbě i fungování se nahromadilo příliš mnoho. A ty rozpory jsou natolik hluboké, že mne humor docela přechází. Snažím se je aspoň pojmenovat v knize, která se bude jmenovat Evropa ve víru migrace.

Děkuji za rozhovor.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!