Systém se ocitl v šoku, píše katolický týdeník Tablet ze 13. srpna 2011. Nikdo neočekával, jak obrovská síla násilí číhá na periferiích evropských měst a nikdo z politiků, zabývajících se v posledních třech letech pouze tím, jak zachránit nejbohatším jejich zisky, nedbal varovných signálů. Ať už to bylo zapalování aut ve Francii, napadání německých a anglických turistů na portugalských plážích, či pokojné a dobře organizované protestní hnutí mladých Španělů.

Z původně politických protestů, charakteristických pro osmdesátá léta, které byly legitimní a oprávněné, se vyvinula ve Velké Británii, která vykazuje podobně jako tomu je v USA stále rostoucí hlubokou příjmovou sociální nerovnost, kriminální činnost, žhářství, loupeže a rabování. V Birminghamu, Nottinghamu, Liverpoolu, Manchestru a Bristolu bylo předmětem trestné činnosti převážně přivlastnění si předmětů, které jsou považovány většinou za status symbol těch úspěšných. Tedy cílené nájezdy na elektroniku, počítače, značkové oblečení, prostě na to, co „musí mít každý“, aby byl IN a aby byl brán vážně jako platný člen společnosti. Kdo nemá počítač, i Pad, neovládá internet, není na Facebooku a pořád online, jakoby ani nebyl. Vždyť jim to reklama cpe horem dolem od rána do večera. Tito mladí se považují za ztracenou generaci. Mají pocit, že nepatří do většinové společnosti, protože jsou ignorováni a napadáni těmi, kteří kážou zcela zvrácenou morálku. Kteří jim vtloukají, že vítěz bere vše, a to bez ohledu na způsob, jakým je vítězství dosaženo.Ve Velké Británii mají už svou přezdívku, říká se jim NEET (not in education, employment, or training). Hoši mezi 16 a 19 lety, kteří jsou 20x častěji pachateli trestné činnosti a dívky, jak uvádí Simon Cox z BBC, které se stávají 22x častěji svobodnými matkami, než je tomu u ostatní populace. Ztracená generace, nikde žádné pozitivní vzory, děti vyrostlé na ulici mezi drogovými dealery. Protože podobně jako v dnešní Neapoli, nejvíc vynáší drogy, hazard a prostituce. Násilí se řine ze všech televizních kanálů a počítačové hry jako Masakr motorovou pilou jsou mezi mládeží hitem, tak co se tak divíme? Krade se daleko víc a ve velkém, a neplatí to pouze pro Českou republiku. Jaké vzory mají dnes tito mladí?

Mladí muži plní testosteronu, vychovávaných ulicí. Jsou členy gangů, protože chtějí někam patřit, je to jejich jediná rodina. Plní energie, bez práce, bez vzdělání jsou - pokud se dají dohromady, hodně výbušná třaskavina! Jede v tom ale celá Evropa, když pomineme těch několik málo států, které aktivně bojují proti nezaměstnanosti a které si vytvořily v minulosti přece jenom určitý polštář pro úspěšnou sociální politiku. Kteří si uvědomují krizi rodiny a její příčiny a snaží se proti ní opravdu něco dělat.

No a my v Česku si koledujeme díky mediálně podporované rétorice extrémně pravicových, dokonce za křesťany se považujících politiků a jejich poradců alla Roman Joch, o pěkný průšvih, ať už bude mít hnědý, nebo rudý nátěr. Londýn není zas tak daleko. Existuje v Evropě pár politiků, kteří alespoň matně tuší, že zakopávat o žebráky na každém rohu a chodit spát s pistolí pod polštářem, není právě lákavá představa ideální společnosti ani pro ty bohaté. Že ani oni o takový způsob blahobytu nestojí, jak právě vykřikuje Warren Buffet, který razantně prosazuje požadavek na zvýšení daní pro bohaté, aby drastické dopady škrtacích vládních strategií a zachraňování zkorumpovaného finančního sektoru nepadaly jenom na bedra těch, co jsou považováni za tzv. „underclass“.

Je cesta okleštění našich svobod v zájmu bezpečnosti, cenzura internetu, čipové karty pro každého a ocejchování ze společnosti vyloučených prostřednictvím sociálních karet, tak jak to připravuje současná vláda premiéra Nečase, tou správnou cestou? Naše radost ze svobody, získané před více jak dvaceti lety, jak se ukazuje, byla předčasná. Stát má legitimní moc a musí ukázat, že je schopen sjednat pořádek na ulicích, ať to stojí, co to stojí, píše se na závěr k tématu násilí v britských městech v katolickém Tabletu.. Otázkou je, jakou cenu bude muset celá společnost zaplatit, pokud se stát svých funkcí, zejména ekonomické a sociální, bude nadále vzdávat (o těch Tablet nemluví). A zda existují ještě důvody, proč si nefunkční stát a zkorumpované politiky ještě platit.