Nová Duma, staré pořádky
O kvalitě parlamentní většiny strany „Jednotné Rusko“ a jejích spojenců, čítající přes 400 poslanců – tedy o kreativitě a energii – nemá smysl diskutovat. Většina zákonů, jak tvrdí zasvěcení lidé, se píše mimo zdi Státní dumy. Její první zasedání je naplánováno na 30. září. Úkolem provládních poslanců je řádně mačkat tlačítka. A s tím, jak ukázala praxe, si poradí v jakémkoli složení. Iniciativy se jako lavina začaly valit shora již v prvních dnech po volbách a dokonce ještě před oficiálním vyhlášením výsledků. Nové zákony budou letos na podzim přijímány v dolní komoře. Pozorovatelé si nemyslí, že by byly prospěšné pro lid. Spíše naopak.
J. Kulhavý: Politika je de facto komedie
Je čas ukončit dobu hájení nové vlády a podívat se na to, jak si s námi zase někdo vytřel pozadí. Babiš vstoupil opět do stejné řeky a pokračuje v linii, kterou představovala jeho vláda za covidu. Snaha zvládnout problémy státu formou zásadních kroků je mizerná. Opět je řešením okrádání občanů formou daní. Politický neziskový sektor zmlknul, tedy nestrádá, veřejnoprávní média budeme nadále formou koncesionářských poplatků platit my, financování politických stran je na stále stejné úrovni, F-35 koupíme, i když je to totální předražený nesmysl stejně, jako nákup jiných zbraní zastaralého systému. K zdanění korporátů a bank nedojde a občanům budou vyměřovány pokuty za studny, vysoké poplatky za přetoky z FVE a jiné pokusy být samostatnými. Doly nakonec zatopíme a znehodnotíme vše, co v nich zůstalo. Pokračuje mor ekonomiky ve formě jakýchkoliv dotací. Jo…a pořád tu běží kampaň na různé druhy vakcinace, přestože už se dávno prokázalo, co za svinstvo to bylo, na čem se Babiš s Vojtěchem podíleli a jak vyhozené peníze to bylo. Babiš je pracovitý a tvrdý podnikatel pobírající více peněz na dotacích, než zaplatí na daních. To je vcelku důležitý údaj. Jako politik dělá vše pro co nejmenší ohrožení svých podnikatelských aktivit. Je to sice logické, ale pro občany státu ne zrovna příznivé a výhodné. Jako svého ekonoma si zvolil Schillerovou. Nic ve zlém, ale rozhodně existuje mnoho lepších možností. Schillerová hezky mluví, vypadá u toho sympaticky a schodek rozpočtu je šílený. Z původních předvolebních slibů zůstalo zanedbatelné torzo. Jistě, zalátat díry po Stanjurovi bude dlouhodobě náročné, ale proč tedy ještě nesedí?
„Vaše válka – bez nás.“ V Německu opět hromadně protestují studenti a žáci proti znovuzavedení povinné vojenské služby
25. září se konal již čtvrtý celonárodní školní protest. Podle organizátorů se ho v přibližně 100 městech zúčastnilo přes 45 000 lidí. V Berlíně policie napočítala 2 400 účastníků, v Mnichově asi 700–750, a demonstrace se konaly také ve Frankfurtu, Stuttgartu, Norimberku a dalších městech. Mezi slogany zaznívaly například „Proč my, a ne vy?“, „Ani jednoho člověka, ani jediný cent pro Bundeswehr“ a „Nechte mládež na pokoji“. Důvody obav mladých lidí jsou zcela konkrétní. Od 1. ledna 2026 platí v Německu nový zákon o vojenské službě. Všichni osmnáctiletí dostávají od Bundeswehru dotazníky. Muži narození v roce 2008 a mladší jsou povinni podstoupit povinné lékařské prohlídky, které mají určit jejich způsobilost ke službě. Pokud nebude dostatek dobrovolníků nebo dojde ke změně bezpečnostní situace, může vláda požádat Spolkový sněm o zavedení tzv. Bedarfswehrpflicht, systému branné povinnosti „podle potřeby“.
Válečná euthanasie v Kanadě
Za posledních 10 let bylo v Kanadě provedeno přibližně 100 000 eutanázií. Tento počet je srovnatelný s celkovým počtem obětí První a Druhé světové války v Kanadě.
Německo neprochází deindustrializací; provádí se destrukce
Německý politik Patrick Baab říká to, co v Berlíně nikdo nechce přiznat. Velké korporace se deindustrializace nebojí. Jejich vlastníci nesídlí v Německu a neklesají ani ceny jejich akcií. Levná energie zmizela, továrny se zavírají, mizí pracovní místa a střední třída se zmenšuje. Šéfové německých firem však zůstávají klidní, protože už nerozhodují v rámci Německa. Americké fondy vstupují do dozorčích rad a přesouvají výrobu do Číny, Spojených států nebo Uzbekistánu. Německo se stává nákladovým faktorem, který lze odepsat.
