Dne 8. května 2013 konal Kongres v zájmu skutečné spravedlnosti a autority USA, proto se o tom nikdo nedozvěděl. Šéfové tzv. Congressional Progressive Caucus (CPC) vyslechli řady vybraných svědků z domova i ze zahraničí, kteří jim popisovali praxi amerického matrixu, hrůzy dronové války, praxi odposlechů a podobně. Zápis těchto svědectví a popis práce tohoto panelu máte zde.

Jedním z prominentních svědků byl i jemenský aktivista za lidská práva, novinář Baraa Shiban (viz obrázek). Současná taktika americké a britské vlády je založena na jednoduchém poznatku. Pokud se nepohodlní svědci nedostanou do země a před kamery národních televizí, pak se o nich prakticky neví, protože nezávislý tisk málokdo čte. Před měsícem byl na letišti Heathrow zadržen David Miranda, který spolupracuje s Glennen Greenwaldem v aféře amerických a britských odposlechů prozrazených Edwardem Snowdenem. Zatčení a zadržení Mirandy proběhlo na základě platného britského zákona proti terorismu. Dne 24. září se totéž stalo v Gatwicku citovanému jemenskému novináři a byl použit stejný zákon. Shiban patří k hlavním jemenským kritikům tiché války, která nyní běží v Jemenu viz článek Jemen propustil novináře uvězněného na žádost Obamy. Statečný novinář a disident řekl na zmíněném kongresovém výboru 8. května toto: "Každé neúmyslné zabití, které USA provedou, jen přilévá benzín do ohně povstání." Obecné charakteristiky této globálně vedené mediální a pak i následné války popisuje analýza Typ dnešní "čtvrté války" vedené USA a Západem. Přesně podle stejného scénáře nedostal vstupní vízum do USA pákistánský aktivista Shahzad Akbar, který měl v dubnu 2012 v USA prezentovat nároky obětí dronové války vedené proti civilním obyvatelům ve Waziristánu. Video umlčených obětí, které měl právník v USA hájit, máte zde:

^Invalid YouTube URL provided


Připomínáme článek Po debaklu spojenců se Karzáí chystá na vládu s Talibanem, kde najdete popis tiché války ve Vazíristánu.

USA se bojí nejen domácího vystoupení aktivistů za lidská práva, ale také nepohodlných svědků, kteří by měli svědčit v mezinárodních soudních sporech s nadnárodními korporacemi, jimž vláda USA kryje záda při jejich plundrování cizího přírodního bohatství. Klasický případ nyní běží ve sporu se zamořenou oblastí Amazonie. Společnost Chevron se údajně pokusila uplatit jedním miliónem dolarů ekvádorského soudce, aby zmanipuloval rozsudek v jejich prospěch. Pokus o úplatek nevyšel a společnost byla v Ekvádoru odsouzena k zaplacení 19 miliard ekologických škod, protože léty vědomě odklízela jedovatý ropný odpad velmi jednoduše tím, že jej nechala v pralese, aby zabíjel nejen ekosystém, ale i zdejší indiány.

Ovšem model západního vykořisťování je velmi vychytralý. V případě největší průmyslové katastrofy v indickém Bhópálu skutečný viník, americká společnost Union Carbide, nezaplatila obětem téměř nic. Přesněji řečeno, 270 až 530 dolarů na jednoho mrtvého či postiženého. Mrtvých 25.000 obyvatel města, žen a dětí i téměř půl miliónu postižených má oficiálně "na svědomí" nyní již neexistující firma. Společnost Union Carbide uskutečnila fúzi v roce 1999 se společností Dow Chemical, která převzala veškeré její pohledávky vyjma odpovědnosti za katastrofu. Podobným způsobem ručí za škody v bolívijské Amazonii domácí ropné společnosti, s nimiž za bývalého loutkového režimu Chevron uzavřel smlouvy o těžbě a ručení za vzniklé ekologické škody.

Nyní došlo k tomu, že vláda USA odmítla dát vstupní víza ekvádorským svědkům, kteří měli během nynějšího zasedání OSN upozornit světovou veřejnost na zločinné jednání společnosti Chevron-Texaco v Amazonii. Důvod je stejný jako ve výše uvedeném případě tiché války proti Jemenu. Navíc se světová veřejnost téměř nedozvěděla o nabídce prezidenta Ekvádoru zastavit těžbu v ekologicky citlivých oblastech Amazonie, pokud svět zaplatí pouze cenu povolenek za emise skleníkových plynů, které by země dostala tak jako tak (Ekvádor navrhl OSN záchranu pralesa, svět odpověděl mlčením). K tomu všemu bude velmi brzy připravena zpráva OSN o dodržování lidských práv, která letos bude pro USA docela velkým problémem. Mediální ofenzíva proti nepohodlným svědkům a proti obhájcům lidských práv tedy musí začít včas a na všech frontách.