Rusko právě zvažuje zavedení kontroly pohybu kapitálu v důsledku vystupňovaných sankcí, uvalených na něho politiky EU a USA. Viktoria Nuland označila finanční a ekonomickou válku proti Rusku za „nový nástroj zahraniční politiky USA vůči Rusku“. On je to ve skutečnosti i nový nástroj zahraniční politiky USA vůči svým „evropským přátelům“, jenž má za cíl oslabit spojence v západní Evropě, kteří prozatím slepě vykonávají to, co jim je nařízeno. A tak mají být dle úvah geopolitických stratégů možná zabity dvě mouchy jednou ranou.

Hedgový fond majitele NML Capital Paula Singera nakoupil argentinské dluhopisy za 20 % původní hodnoty a nyní chce, jak jsme již psali, úrok ve výši 1 608 %. Argentina se však postavila na zadní. Raději spolupráci se zeměmi BRICS, než se nechat pohltit mezinárodními spekulanty, řekla prezidentka Kirchnerová, více zde.

Málokde se ovšem dočtete, že tentýž fond, zřejmě s plným požehnáním Obamovy administrativy, je nesmírně pilný i v Evropě a podnikl nájezd na evropské banky a skupuje již rok a půl dluhy bank, a to za stovky, možná i miliardy eur. Jeho mateřská banka Elliot Management vykupuje rovněž mohutně od bank, vystresovaných stresstestem ECB, tzv. „pomalé úvěry“, čili úvěry nesplacené ve lhůtě. Těch je odhadem nastřádáno v evropských bankách na pokraji krachu -dle odhadů 800 miliard dolarů. Cena těchto úvěrů? 3 až 4 centy za nominální hodnotu 1 eura, a k tomu bude chtít – až nadejde soudný den, pochopitelně i úroky.

Samozřejmě tyto fondy vědí, že peníze už nemají žádnou cenu, takže lze očekávat i v Evropě soudy jako v případě  Argentiny. Vždyť ti chudáci investoři mají právo na ochranu svých investic! Nejde o nic jiného než o získání kontroly a majetku, jako jsou například řecká naleziště ropy a plynu, či další reálné hodnoty jako kompenzaci za ušlý zisk. A tak se smráká i nad Evropou. Zatímco investoři začínají sázet na vzestup Argentiny, Evropa čím dál více upadá do dobře upletené pavoučí sítě. Sankce proti Rusku jsou geniálním tahem v neprospěch zemí Evropské unie. Velmi dobře vyhodnotila situaci Helga Zepp La Rouge.

Únik kapitálu z Ruska činí prozatím v letošním roce 75 miliard dolarů, což je nejvíc od roku 2008, kdy po pádu Lehman a Brothers poklesly devizové rezervy o 132 miliard dolarů. Politické rozhodnutí zavést opětovnou kontrolu pohybu kapitálu, která byla odstraněna před 6 lety a rubl se stal konvertibilní měnou, lze naprosto chápat. Centrální banka oznámila, že kontrola bude zavedena, pokud hodnota rublu poklesne o více jak 15 %, nebo pokud devizové rezervy spadnou na hranici 100 miliard dolarů. Nemáme přesně přehled o struktuře devizových rezerv Ruska, víme však, že Rusko nakupovalo v posledních letech mohutně zlato a připravuje s dalšími zeměmi, které se nechtějí nadále vydírat – a dnes už jde nejenom o země BRICS - nový zúčtovací mezinárodní systém a reformu finančního systému a jeho institucí jako takovou.

EU a USA uvalily na 5 ruských velkobank sankce, nicméně tyto sankce nemusí ještě vůbec znamenat, že budou mít účinek pouze na Rusko. Oligarchové se přeorientovávají na Čínu a karty Visa a Mastercard nahradili čínskými kartami, zejména Union Pay. Zajímavé je, že stranou médií a sankcí zůstává Lucembursko, které aspiruje stát se největším obchodním trhem s čínskou měnou yüan a tím vesele napomáhá oslabování eura a dolaru. Objem obchodů v této měně prudce stoupá, příští rok se očekává dle HSBC až třicetiprocentní nárůst obejmu obchodů. O získání dominantního postavení na trhu s yüanem však usiluje i Holandsko. Nicméně pokud umíte čínsky, nabízí se vám skvělá kariéra v některé lucemburské bance, právě hledají personál.

A co naše kulhající Euro? Které město na světě – není myšlen pochopitelně Frankfurt nad Mohanem - chce rozjet úspěšně obchody s touto měnou a nepovažovat ji za zombie měnu udržovanou naživu pouze kyslíkem mohutných dotací z ECB a od evropských daňových poplatníků, kteří zachraňují pád jedné evropské banky za druhou. Poslední katastrofa kolem portugalské banky Espírito Santo, které záhadně zmizelo z účetnictví 5,7 miliard eur a dohled portugalské centrální banky jakoby přitom vůbec neexistoval, to je téma na jeden velký, samostatný článek.

Teď ale zpět k Rusku. Jde o hodně: Rusové mají totiž nástroj, jak položit celý finanční systém na lopatky. Je snad záměrem vyhlášených sankcí, aby to bylo Rusko, které položí domino světového podvodného finančního systému? Můžeme o tom spekulovat, zdravý rozum tady ohledně přijatých sankcí selhává. Zatím se nedaří vtáhnout Rusko do otevřené války, ale pokud budou Rusové zahnáni do kouta a nechají například Sberbanku padnout, padne celý systém a Evropa na svou poslušnost vůči svému hegemonovi za oceánem doplatí v prvé řadě. Protože pak bude důvod konečně vyhlásit Rusku válku, protože to bude Rusko, na koho bude možné ukázat prstem jako na viníka chaosu, který vznikne.

Ruská centrální banka, která je plně zapojena do světového finančního dluhového frakčního systému, oznámila nedávno, že tím, že EU a USA uvalily na Sberbanku sankce, udělaly zásadní chybu: 1/3 podílů banky drží investoři z USA a EU. Toto varování je významné, neboť Ruská centrální banka Sberbanku plně ovládá a přesně ví přes švýcarskou BIZ – Banku pro mezinárodní platby a zúčtování v Basileji, onu šedou eminenci a mozek celého systému - o propletenosti bank mnohem víc, než se dostane na veřejnost.

Musíme si uvědomit, že Sberbanka je největší ruskou bankou. Jen 110 milionů lidí přes ni dostává své výplaty a je také největším úvěrovým ústavem v zemi. Je činná rovněž na území České republiky. Na pět ruských velkobank byly uvaleny sankce, a to poškodí značně mezinárodní finanční instituce. Již se přihlásila francouzské Societé Generale, že přijde v důsledků sankcí na ruské banky o 1/3 zisků, Raiffeisen International je dalším případem, poněvadž je druhou největší zasíťovanou bankou v Rusku. V globálním finančním kasinu může každý položit každého. Evropané jsou na špatné straně barikády. Budou to jejich banky, které se sesypou díky sankcím na ruské banky jako první.

Černá labuť pomalu krouží kolem Evropy.

Zdroj článku zde.