První část zamyšlení Ekonomiku lze chápat i jinak (I) ukázala problém špatně nastavených globálních financí. Ty dnes způsobily rozsáhlou světovou krizi a té zdaleka není konec. V bibli se volá po obrácení, nastanou-li nespravedlivé poměry. Odjakživa znamenaly sociální krize nástup nových konceptů, řešení a teorií. A co je dnes obzvláště problematické: napříč politikou nevidíme žádné vize. Politici a média jsou korumpovaní penězi a neslouží zájmům lidského společenství. Čest akademikům, kteří se odváží plout proti proudu. Mnozí dnešní ekonomové volají po nové ucelené ekonomické teorii.

Vraťme se k základní tezi první části. Obchodní banky jsou soukromé a přitom jsou privilegovány tím, že mohou tvořit peníze na základě frakčního systému. Prostě poskytnou úvěr jako účetní peníze. Tím si uměle rozšíří svou rozvahu a očekávají od dlužníka splácení pravými penězi. Banky tedy vydávají digitální šunt zdánlivě krytý státem a od dlužníka naopak očekávají "pravé peníze" vyrobené prací. A nadto chtějí dostat úrok z peněz, které fakticky nemají ve svém vlastnictví.

Úrok jsou peníze, které v oběhu neexistují. Aby na ně bylo, je potřeba zdražování, tj. vzrůst inflace. K porozumění doporučuji shlédnutí filmu "Peníze jako dluh". Na tvorbě filmu se podíleli slušní lidé z bankovní branže, v nichž se hnulo svědomí.

1. Základní bod obratu: zastavit nesmyslný oběh peněz

Fakticky jde o to, aby se zamezilo inflaci a znehodnocování peněz. K této tezi se sice hlásí centrální bankéři, ale ve skutečnosti dělají pravý opak. Ve skutečnosti inflaci nebrání, naopak ji dnes pomáhají mohutně roztáčet. Viz kvantitativní uvolňování, které probíhá u všech hlavních měn. Rotačky jedou naplno jak u amerického FEDu, tak v ECB, ale i v Japonsku. Vlastně nikoliv rotačky, ale tisknutí tlačítka "Enter" u emisního PC.

Proč musí běžet systém úroku a likvidace měny přes kvantitativní uvolňování? Aby bylo dost peněz na dluhy, které vyrábějí další peníze. Zavedením bezúročných peněz a tzv. "poplatku za zadržování" by ceny zcela určitě spadly. K tomu by došlo především díky tomu, že by 90 % spotřebitelů přestalo prostřednictvím úroků obsažených v cenách platit neustálé transfery oněm 10 procentům vyvolených, kteří žijí z úroků a z renty.

2. Skryté přerozdělování bohatství skrze tlačítko "Enter"

Toto přerozdělování bohatství skrze umělý dluh vytvářený prakticky jedním kliknutím PC myši je něco, na co nepřišel ani Karel Marx. Virtuální dluh a jeho ekonomické důsledky jsou krajně nespravedlivé a jsou příčinou růstu neodůvodnitelného a nesouměřitelného bohatství. Jeho prostřednictvím vládne jedno procento nad zbytkem lidstva. Obavy z nárůstu finanční moci a z ovlivňování trhu monopolem existovaly v USA v počátcích industrializace. Proto se prosazoval zákon, že akciové společnosti se měly po 30 až 50 letech rozpouštět.

Dnešní koncerny a korporace jsou již spíš bankami než výrobními podniky a jejich moc hrozí zničit náš život. Stačí připomenout současný boj veřejnosti s EU proti povolení geneticky modifikovaných plodin, právu distribuovat osiva, které chce ovládnout několik málo světových koncernů, boj o vodu, o potraviny, o půdu, o podobu transatlantického trhu atd...

3. Jak funguje tzv. "poplatek za zadržování měny"

Fungování poplatku za zadržování peněz popíšeme zvlášť. Je výhodný i pro ty, kteří mají dnes majetek. Nemusí se bát, že o něj inflací přijdou. Působení tohoto tzv. "poplatku za parkování peněz" působí jinak než inflace.

Prof. Kennedyová uvádí tento příklad. V Německu vlastní průměrná domácnost 5000 Eur v hotovosti nebo na účtech a dále má finanční majetek ve výši 100 000 eur. Parkovací poplatek by činil ročně například 6 % a byl by stažen z účtu rodiny - z hodnoty 5000 eur tedy by to bylo 300 eur ročně. Ovšem inflace ve výši 6 % znamená, že přijdete nejenom o reálnou hodnotu peněz, nýbrž vás postihne i ztráta 6000 eur z vašeho finančního majetku.

Peníze by obíhaly velmi rychle, protože každý by měl zájem je nezadržovat u sebe. Příklady z historie známe: středověké braktáty. Čím rychleji se otáčejí peníze, tím lépe - rozhodně lépe než dnes, když chrlí rotačky centrálních bank inflační peníze, které stejně nejsou puštěny do reálné ekonomiky a slouží spekulantům k nafukování bublin a vyrábějí na běžícím páse další zadlužování států a růst nezaměstnanosti. Míra zisku v reálné ekonomice s růstem produktivity a novými technologiemi klesá. Kam jinam s penězi, než do zbrojního průmyslu? Množství zbraní na zeměkouli dosáhlo historického maxima. Každý obyvatel zeměkoule by mohl být zabit 20krát a ještě by mnoho zbraní zůstalo nevyužito.

4. Závěr

Keynes měl v mnohém pravdu. Největší nepřítel jsme my sami sobě a naše lenost myslet a otevřít se novému "duchu". Každý očekává, že má právo dostat za své spoření úrok. Ovšem historie pokročila natolik, že už žádný úrok vlastně nedostáváme, jenom platíme bankám poplatky. Naše peníze ve skutečnosti v bankách mizí, viz dnešní negativní úrok. A navíc nemáme žádnou možnost ovlivnit fakt, zda naše úspory vytvářejí pracovní místa v naší sužované republice; zda umožní fungování nemocnice nebo školky v našem okolí.

Někdy příště se budeme věnovat podnikatelské etice a heslu "Bohatství zavazuje".