Události na Ukrajině dopadají na Poslaneckou sněmovnu stejně intenzivně jako na českou veřejnost. Každý to vnímá podle svých osobních preferencí. Zahraniční politika státu ale není a nemůže být určována osobními preferencemi ministrů. To mohlo do jisté míry platit za permanentně unaveného, až spícího knížete Karla Schwarzenberga. Ale i tehdy mělo hodnocení událostí pevné mantinely dané společnou politikou zemí EU.

Debata o událostech na Ukrajině proběhla na půdě PS už dvakrát. První jednání bylo hodně emotivní. Atmosféru během přijetí prvního usnesení dokresluje vystoupení Ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka. Komentoval sankce USA a sankce z EU, hrozbu konfliktu s Ruskem, inspekce OBSE.

Lubomír Zaorálek wrote:
Zároveň bylo na jednání premiérů rozhodnuto, že se má provést analýza dopadů možných ekonomických restrikcí, které by se spustily v souvislosti s možným uvolněním a zahájením sankcí podle balíčku číslo tři. V této chvíli se má provést analýza dopadů těchto sankcí.


Tématu mezinárodních sankcí se věnuje mimořádná pozornost. V EU se má všeobecně za to, že tento výchovný nástroj přivede k rozumu nebo ke zhroucení každý stát. Viděno staletími, musí k tomu vždy dojít. Jen s tím Iránem se to trochu táhne - a přitom se tolik let sankcionuje a omezuje. V tomto případě sankce už trvají desetiletí a výsledek není vůbec žádný. Viz článek Iránské embargo: mediální mýtus a ekonomická realita. Restrikce hospodářské povahy poškozuje obě strany. Jeden neprodá a druhý nekoupí. Takto mizí základy vzájemně výhodné spolupráce. Izolace v korekci ještě žádného mukla nenapravila. Náznak v hlasu rozumu zazněl v dalším vystoupení pana ministra.

Lubomír Zaorálek wrote:
Proto na vás apeluji, podobně jako jsme apelovali na Ukrajině, odložme ty extrémy a zkusme se dobrat něčeho, na čem se můžeme shodnout. Protože kvůli společným usnesením také existuje tato Sněmovna. A kvůli společným pozicím, které jsme schopni zaujmout v Evropě, také existuje tato Sněmovna. Takže neříkejte, že tohle není téma, na kterém nezáleží. A neříkejte, že zahraniční politika je něco, co můžeme odložit a nevšímat si toho. V 20. století se nám přece několikrát stalo, že se ukázalo, že nám sem právě zvenku vtrhla zahraniční politika a síly, které rozhodly o tom, že jsme vůbec o sobě rozhodovat nemuseli a nemohli.


Vystoupení očitého svědka, pozorovatele u krymských voleb mělo ve sněmovně docela velký ohlas. Tím pozorovatelem u krymských voleb byl Poslanec Milan Šarapatka (Úsvit). Dejme mu slovo.

Milan Šarapatka wrote:

Na Krym jsem jel proto, abych mohl sledovat průběh vyhlášeného referenda, a především proto, abych se přesvědčil, co si o referendu, resp. o otázkách, na které má odpovědět, a o situaci na Ukrajině a na Krymu myslí ti, jichž se týká - obyčejní Rusové a Ukrajinci, kteří tam žijí. Oni se přece musejí rozhodnout, zda budou žít na Ukrajině, nebo v Rusku, a nikdo by jim do toho neměl mluvit.
Co se týká výsledku referenda, no, nevím. Mám sice nějaké vzdělání, ale nějak stále nechápu, proč by někdo, např. Rusko, falšoval volby, u kterých bylo z předchozích průzkumů předem jasné, jak dopadnou. Všechna mainstreamová média samozřejmě od nás chtěla během cesty na Krym i po návratu slyšet o ošklivých Rusech a hodných Ukrajincích, kterým se ubližuje.


Debata se přelévala zleva doprava a zase zprava doleva. Plky vířily sem a tam, věcné argumentace bylo pomálu. Fakty z nezávislých informačních zdrojů se poslanci na sněmovní rozpravě nepochlubili, zatím pro ně neexistujeme. Nakonec se přijalo toto usnesení. Usnesení Poslanecké sněmovny č. 184 pátek 21.března.2014
Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR wrote:

Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí informaci ministra zahraničních věcí o aktuální situaci na Ukrajině;
II. odmítá násilnou anexi části území Ukrajiny – Krymu ze strany Ruské federace. Tento postup je porušením mezinárodního práva;
III. podporuje vládu v jednáních o společném postupu v rámci Evropská unie, NATO a ostatních mezinárodních organizací při řešení situace na Ukrajině.
Usnesení PS č. 185
žádá vládu, aby se věnovala situaci českých krajanů na Ukrajině.

Reakce na masakr v Oděse

Události na Ukrajině pokračují v dosavadních kolejích. Ty vymezila neschopnost vládnoucí politické reprezentace jednat v zemi tak, aby si získala důvěru občanů. Viz tápání Zaorálka a jeho neschopnost vidět děsivá fakta, například pogrom v Oděse (Po masakru v Oděse již není cesty zpět). Zákon o zákazu ruštiny jako úředního jazyka přijatý v Kyjevě pučistickou vládou byl namířen jako hlaveň pušky na východ země. Že to nebylo moc chytré, o tom nemají pochyb ani v PS.

Za tohoto stavu se konala rozprava na půdě poslanecké sněmovny o aktuální situaci na Ukrajině a pozici vlády České republiky k masakru v Oděse 8. schůze, 7. května 2014. Bylo přijato toto usnesení, které navrhl pan poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL) a Pavel Holík (ČSSD).

Ivan Gabal a Pavel Holík wrote:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podporuje konání svobodných a demokratických voleb na Ukrajině a vyzývá OBSE k vyslání dostatečného počtu pozorovatelů voleb.
(...)
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje násilí, ke kterému došlo dne 2. května v Oděse, a žádá nestranné vyšetření a potrestání viníků.
Dále vyjadřuje hlubokou lítost nad tragickými událostmi v Oděse a vyslovuje soustrast pozůstalým obětí.


Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek přednesl solidní zprávu o tom, co se skutečně stalo a co je dnes popisováno jako masakr. Zdůraznil, že viníci nejsou známi, že se udělaly chyby ve vyšetřování a došlo k propuštění části zadržených pravděpodobných pachatelů trestných činů. Byli odvoláni jak vyšetřovatelé, tak i gubernátor oblasti a zatím není žádný oficiální výsledek. Celý záznam najdete zde. Pan poslanec Karel Schwarzenberg (TOP09) pronesl jako obvykle moudro, které by se mělo do kamene tesat.

Karel Schwarzenberg wrote:
Nejdříve musí platit pravidlo, že státní hranice jsou nedotknutelné a není právo cizí mocnosti tyto narušit. Na tom musíme trvat. První je dodržovat mezinárodní právo. Vše ostatní, dámy a pánové, musí jít vedle. Můžeme mít sympatii pro tu či onu stranu. Já naprosto chápu, že jsou lidé, kteří, cokoli Moskva udělá, je dobré a prospěšné, nicméně právo je právo, a to jest základ mezinárodní politiky. Když právo opustíme, tak se nesmíme divit dalšímu vývoji.


Škoda, že to má platit jen pro Krym a nikoliv pro prozatímní vládu v Kyjevě, pro Libyi, Sýrii, Jemen, Bahrajn, Kosovo, Izrael atd. Kníže se zatím neprobral do celkového stavu světa a vidí jeho ideální polovinu - tedy ideální z hlediska jeho vlastních zájmů a finančních preferencí. Fakt je ten, že mezinárodní právo už od dob jugoslávské války neplatí ani v Evropě, natož na Ukrajině. Co bylo před dvaceti lety respektovanou a uznávanou právní normou, to ztratilo legitimitu použitím intervenčních armád a dnešními válkami tzv. "čtvrtého typu". Nedotknutelnost hranic je jen prázdná fráze, která ta či ona strana používá jako klacek na někoho jiného. Za dva roky může být dočasná výhra totální prohrou, viz naše fakta o Sýrii. V okamžiku, kdy přestalo platit mezinárodní právo, je už možné úplně všechno. Za vládu vstoupil do rozpravy Ministr obrany ČR Martin Stropnický.

Martin Stropnický wrote:
My jsme totiž svědky poměrně rafinované dezinformační a provokační kampaně, která se nezastaví ani před záměrným vytvářením obětí. Mrtví jsou cynickou součástí plánu. Jsme svědky v podstatě nového vedení typu konfliktu. Vysloužilci s kuklami a kalašnikovy, vydávaní za ochránce občanských práv ruské menšiny, a na druhé straně frustrovaný a decimovaný ukrajinský národ, to vše velmi zkomplikované několika militantními ukrajinskými skupinami. Čili při vší úctě je to přece jenom o něco složitější.


K tomu dodáváme jedno podstatné hledisko. Vždycky jde v první řadě o lidi a až potom jsou na řadě systémy vlády a rozdělení moci. Geopolitické mapy velmocenského vlivu mají na osudy států i lidí reálný dopad. Nakonec se stane jako v Oděse, že mrtví leží na ulicích. I když už jsou mrtví, pořád to jsou nevinní zavraždění lidé, což globálně myslícímu ministrovi nějak uniká. Ale je to herec a v partesu NATO hraje předem danou roli.

KSČ celkem zabodovala

Je škoda, že se k tématu Ukrajiny jen okrajově zmíní pozice KSČM. Proto představme pozici Místopředseda PSP, Vojtěcha Filipa

Vojtěch Filip wrote:
...za nejvážnější chybu Evropské unie považuji to, že jsme se nezasadili, kromě prezidentských voleb na Ukrajině, k vypsání parlamentních voleb, protože tato moc je nelegitimní. Nevzešla z žádných voleb! (...) Vážně bych prosil, abychom tady vážili slova. Ano, úkolem armády, tak jak říkal pan předseda Schwarzenberg, je obrana státních hranic. Ale úkolem armády demokratické společnosti od roku 1945 je také se vystříhat tomu domácímu, vnitřnímu použití armády. Armáda se nemůže používat proti civilnímu obyvatelstvu, protože to vždycky vede k občanské válce. A to je třeba odsoudit. Protože tyto polovojenské skupiny zasáhly proti civilnímu obyvatelstvu. A jestliže se prohlašují za Národní gardu, tak je to třeba odsoudit a třeba říct, že s tím nesouhlasíme.


Nakonec se usnesení přijalo. Na prvním místě je podpora demokratických voleb, a potom odsouzení násilí. Trocha selského rozumu páni poslanci: když se v zemi střílí, těžko mluvit o normálních demokratických volbách. K tomu je potřeba funkčního politického systému se stranami, volební kampaň, nestranné sdělovací prostředky, shoda nad politickými programy a tak. Toto žádný importovaný pozorovatel OBSE nezajistí. A hlavně - ať se neplete do cesty bévépéčku s těžkým kulometem, v němž sedí představitelé národní gardy z Kyjeva. Z toho malého průzoru je totiž špatně vidět na lidi.