<em>Se souhlasem autorky, mladé lékařky, která si přeje zůstat v anonymitě, publikuji její postřehy a úvahy o lékařské praxi (viz <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=478">
Nočník II
</a>a úvodní <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=468">Nočník I</a>).</em>
/n/n
Pořád nemůžu pochopit, jak fungují farmaceutické firmy. Takový farmaceutický dealer, říkejme mu dále jen dealer, je placený za to, že obchází lékaře a nabízí jim konkrétní lék, který vyrábí jeho firma. Je to takové zvláštní, jakoby uměle vytvořené zaměstnání. Přeci jako lékař píšu léky, které pacient potřebuje! Nemusím k tomu být nikým přesvědčována, nucena ani motivována. A ještě nikdy nepřišel žádný dealer s něčím novým, o čem by lékaři nevěděli. Takže toto povolání lze stěží považovat za informování lékařů o nových možnostech. Na našem trhu je to s léky následovně: po dobu platnosti patentu existuje pouze jeden exemplář, více či méně funkční. To už musí každý lékař posoudit sám a ne každá „dobře dopadnuvší“ studie znamená, že lék by měl být skutečně podáván. Po uplynutí patentového období se objeví tzv. generika, to jest ta samá látka v jiné krabičce, již za nižší cenu. Takových generik se objeví několik, od různých firem, cena se moc neliší a vy si můžete vybrat. A dealeři tu jsou právě od toho, abyste si vybral jejich značku.
/n/n
Jako všechny ostatní lidi lze dealery rozdělit podle toho, jakou mají páteř a na co mají žaludek. Funguje jakási nepřímá úměra, že totiž nemůžete mít oboje. Kdo má páteř, nemá žaludek na ledasco a naopak: kdo nemá páteř, ten má žaludek, který snese skoro všechno. A tak jsou mezi dealery slušní lidé, které rádi vidíte, ale taky exempláře, u kterých váhám, zda je nemám vyhodit ze dveří. Ještě jsem to neudělala, protože nevím, zda si to mohu dovolit. Ale když mi někdo nabízí platbu za každé balení napsaného léku (ať už hotově nebo nějak zprostředkovaně, protože „dneska už se to nesmí“), tak se mi dělá špatně a hluboce mě to uráží. Asi ne každého.
/n/n
Můj obor je zřejmě finančně lukrativní, neboť dealerů je tam plno. Bojuji s tím již od začátku. Jak bych se měla chovat? Nechápu jaký smysl má jejich práce pro mne a pro ostatní lékaře. Většinou jsou prodejci slušní. Zavolají, jestli mohou přijít, přijdou, ohlásí se, povykládají o jejich léku a zase jdou. Někteří dokonce řeknou: „Co já bych vám o tom vykládal, vy jste přeci lékař, vy to víte lépe než já“. Ale pak se objeví ten problém. Drobnosti. Dostanete tužku nebo více propisek pro oddělení či ambulanci, zákusek, tričko.... Stále nabízí, co by pro vás ještě mohli udělat. Je mi trapné brát si i tu tužku, ale časem si člověk trochu přivykne. Jenže proč? Za co? Nedělám přeci nic pro ně, tak proč bych za to měla něco dostat. A tím, že jsem něco dostala, bych se měla zavázat, že pro ně něco udělám? Jenže na druhou stranu, když si tužku nevezmete vy, rád si jí vezme někdo jiný. A to hovoříme pouze o propisce. Taky můžete jet na seminář, kam se za vlastní peníze nedostanete. Ani nemocnice vám ho nezaplatí. A od firmy XY máte všechno, účastnický poplatek, ubytování, jídlo... Když nepojedete vy, pojede někdo jiný. Nejezdím často a když, tak z toho mám podobné rozporuplné pocity. Nechci se cítit zavázaná. Nechci mít pocit, že si mě někdo kupuje. Nemám povinnost psát lék od nějaké firmy, i kdyby mi dávala bůhvíco.
/n/n
Někdy ale není rozhodování na vás. Někdo jiný vybere a na oddělení či v celé nemocnici se bude dávat to či ono. Léky a materiál používané v nemocnici prochází výběrovým řízením, to je hezké. Ale podle čeho se rozhoduje, když jsou léky zcela srovnatelné? Mám trochu pochybnosti. A pak jsou léky které prošly řízením, ale vaše oddělení je dávat nebude. Důvody? Dávejte jiné, stejně účinné a raději se neptejte. Lze se na to dívat ale i z druhé strany. Vlastně často nevím, která je správná. Firma nám dá peníze na lepší zařízení pro pacienty. Nový přístroj, nová technologie nebo třeba televizor, aby jim v čekárně nebo na pokoji nebyla dlouhá chvíle. A my za to budeme dávat její lék. Možná trochu dražší než jiný, možná s trochu bolestivější aplikací, možná úplně srovnatelný. Děláme dobré pro pacienty a tak je všechno v pořádku. Ale je to skutečně tak? Neusadí se nám ve svědomí další trocha sazí?
/n/n