Emma Watson

Hvězda ze seriálu Harryho Pottera sdílela na svém instagramovém účtu obrázek s textem „Solidarita je sloveso“ na pozadí palestinských vlajek.



Když Pepek Vyskoč (fiktivní charakter) zamektá něco na sociálních sítích, slušní lidé to přecházejí prostým mlčením. Vědí, nebo by měli vědět, kdo je Pepek. Tedy v normálním světě, který buď nikdy nebyl, nebo jen na krátkou chvíli, kdy hlídací psi jsou překrmeni a spí, nebo spí jejich páni a neslyší jejich psí vytí. Pak zazvoní zvonec a pohádky je konec.

Konec pohádky je reálný život, ve kterém jsme dobře informováni do koho si máme kopnout. Je nám jasně sděleno, koho nabonzovat za pochvalu nebo dokonce za nějaký peníz. Nebo kopáním do označených udržet svoji pracovní pozici. Dnes totiž už každý ví, že pod náporem kampaně může ztratit všechno. Obvinění z antisemitismu je účinnou kampaní k umlčení nejen solidarity s Palestinou, ale všech kritických projevů o všech aspektech izraelské politiky. A také i tam, kde se jedná o naprosto jiný druh konkurenčního boje. Kdokoliv může být zrušen. Vědec, herec, spisovatel, politik, sportovec, celebrita nebo ne, jsi označen a páchneš.

Ať už má někdo výhrady ke kultuře celebrit, se šedesáti čtyřmi miliony sledujících se dá říct, že Emma Watsonová není Pepek Vyskoč. To, že nám připomíná, že solidarita není prázdné slovo, je důležité a jsem rád, že o jejím činu vím, i když nejsem jejím instagramovým sledovatelem.

Označení "antisemita" dostala od bývalého izraelského velvyslance při OSN Dannyho Danona.

Ani on není Pepek Vyskoč. Jeho krok se sice následně setkal s posměchem na sociálních sítích, a to dokonce i od konzervativnějších izraelských advokátních kruhů, ale Danonova odpověď je zcela v souladu s dlouholetou praxí izraelských heraldů té pravé demokracie. Není to tak dávno, co uznávaná autorka Sally Rooneyová odmítla nabídku izraelského vydavatele publikovat její nové dílo v hebrejštině a pro toto rozhodnutí čelila obviněním z nenávisti vůči Židům.


Sally Rooney

Není to tak dávno, co Židovská Kronika vylíčila protest proti pravicové izraelské velvyslankyni Tzipi Hotovelyové jako Křišťálovou noc v Německu ve 30. letech a nikoliv v 21. století na universitě v Londýně.

Danonův příspěvek by mohl být absurdní ve svém naprostém a bezprostředním přesahu, ale byl logickým rozšířením procesu, který se snaží učinit už samotnou existenci Palestinců antisemitskou, což se vztahuje i na projevy solidarity s nimi. Tento proces je jádrem strategie sledované obhájci izraelské okupace po celá léta. To proto, aby ti, kteří chtějí vyjádřit solidaritu s Palestinci, zůstali zticha ze strachu, že budou označeni za antisemity, a z důsledků, které by to s sebou neslo. Považování palestinské identity, obrazů, historie a dědictví za existenční hrozbu pro Židy se používá k ochraně Izraele před jakýmkoli smysluplným zkoumáním nebo odpovědností za jeho brutální porušování lidských práv. Tato taktika se v průběhu let vyvíjela rafinovanými a zákeřnými způsoby. Například hnutí BDS bylo izraelskými obhájci běžně zesměšňováno jako ekvivalent bojkotů zaměřených na židovské podniky v nacistickém Německu. Zrovna minulý měsíc slíbil konzervativní poslanec Robert Jenrick, že postaví BDS mimo zákon během rozhovoru nazvaného "Proč tolik lidí nenávidí Židy?".

V listopadu 2021 byla přednáška akademika Sondeepa Sena na Glasgowské univerzitě zrušena poté, co si Židovská společnost stěžovala vicekancléři, že jeho téma – politická povaha Hamásu – vytvoří „nebezpečné prostředí“ pro židovské studenty na akademické půdě. Dokonce i zesnulý arcibiskup Desmond Tutu, celoživotní bojovník proti globální nespravedlnosti v jejích nesčetných podobách, byl potřísněn nepodloženými obviněními z antisemitismu kvůli jeho rovnici mezi izraelskou politikou a apartheidem – klasifikaci sdílenou mnoha, včetně izraelských organizací pro lidská práva.

Tyto incidenty se mohou jevit jen jako palivo pro sociální média, ale odrážejí reakci proti rostoucí síle hnutí za osvobození Palestiny – reakci, která se snaží i tu nejvšednější kritiku izraelského chování označit za útok na Židy. Jak se hnutí za palestinskou svobodu stává populárnějším, snahy kodifikovat definici IHRA o antisemitismu a učinit kampaně jako BDS nezákonné, jsou cíle, které sleduje i britská vláda v připravovaném zákoně o bojkotu Izraele.

Tento přístup je populární jak v USA, tak v Británii. Má to mít mrazivý účinek na ty, kdo chtějí vyjádřit solidaritu s Palestinci. Palestinské komunity každodenně čelí státnímu a vojenskému násilí. V den, kdy Emma Watsonová zveřejnila příspěvek na Instagramu, osadníci zničili palestinský hřbitov v Burce poblíž Nábulusu a proběhla hladovka Hishama Abu Hawashe – palestinského vězně drženého v izraelské vazbě bez obvinění. Spojení antisemitismu a kritiky Izraele je tedy nejen morálně odporné, je to také do budoucna forma odsouzená k neúspěchu.

V tomto politickém kontextu byl příspěvek Emmy Watsonové skutečně významný. Ukázal milionům, že solidarita s těmi, kteří bojují proti útlaku, může a měla by být součástí hlavního politického diskursu. Ukázalo se také, že díky úsilí mnoha lidí je věc osvobození Palestiny na dobré cestě. Díky těm, kteří pracují na místě a odhalují každodenní brutalitu, která doprovází okupaci a apartheid.

Danonova odpověď byla svým způsobem také důležitá. Ukázala, že obvinění z antisemitismu vznesená proti těm, kteří neudělali nic jiného, než že vyjádřili solidaritu s Palestinci, jsou stejně zlomyslná jako absurdní. Měli bychom doufat, že tato skutečnost utkví v kolektivní paměti, až se bude valit další řada obvinění.

Zdroje:


K tématu:


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!