Turecko se podle západního tisku a také doopravdy zmítá skandály a jeho politika vůči Sýrii je skutečně zločinná, viz naši sérii "Fakta o Sýrii". Západní tisk umírněnou islámskou stranu AKP rád nemá, ale NATO, EU a USA potřebují Erdogana jako spojence proti vítězné Sýrii. Válka za "demokracii" a proti "diktátorovi" se nejlépe vede za cizí peníze a mrtvoly. Večer v neděli bylo jasné, že AKP dostala 45 % a levicová opozice jen 28 % platných hlasů. AKP vládne v Turecku od roku 2002 a nyní si podrží i radnice Ankary a Istanbulu. Její vítězství je tedy naprosté.

1. Je to o ekonomice

Starší článek o Muslimském bratrstvu v Egyptě ukázal jinou tvář progresivních islámských stran, které vyrostly z evropského nacionalismu a ze socialistických idejí na začátku 20. století. Článek Chystá se v Egyptě stejný scénář jako v Sýrii popisoval u nás téměř neznámou tvář MB, viz kapitolu "Muslimská etika a kapitalistický duch". Egyptský deník zveřejnil po zatčení mluvčího MB zajímavý portrét tohoto muže. Gehad El Haddad tvoří most mezi Východem a Západem jednak svým vzděláním, rodinnou výchovou a tradicemi, jednak svou politickou činností. Jeho rodina patří k patricijské vrstvě v Alexandrii a již po dvě generace spojila svůj život a majetek s ideály MB. Viz pokračování Fakta o Egyptě III.

Stejně postupuje už mnoho let i Erdogan. Systematicky pomáhá nejchudším oblastem, zejména ve východní Anatolii. Zde se asi poprvé v dějinách Turecka pozvedla střední třída z bídy a začíná exportovat do EU. Námitky o korupci jsou v Turecku směšné, to je faktem už 1000 let. Jinou věcí je terorismus a nesmyslná válka se Sýrií. Ta zásadně vadí příhraničním oblastem, které se stávají útočištěm vyhnaných teroristů. Nyní se bojuje o důležitý pohraniční přechod Kasab mezi Sýrií a Tureckem. Kamery ukazují, jak teroristé volně a bez jakékoliv kontroly přecházejí z Turecka do Sýrie.

2. Turecký západ nemá vůdce a nikdo mu nevěří

Liberálové se nedostali do vedení radnic ani v Ankaře a v Istanbulu z jednoduchého důvodu: bez vůdců a bez skutečného spojení s občany chudých oblastí jsou vyřízeni. Hladový sytému nevěří a naopak. Navíc lumpenproletariát ve městech žije stejně jako v Egyptě na úkor pracovitého venkova, který se za Erdogana ekonomicky pozvedl. Tomu stačilo ukázat na opozici jako na nepřítele, který je chce připravit o to, co si vydělali vlastní pilnou prací, a volby byly rozhodnuty. Navíc v dnešním stavu světa mají vesničané z Anatolie pravdu. Naše noviny nečtou, tak je nezajímá názor západních médií. A zcela jistě by je bankovní Trojka a finance v EU zničily jako Řecko, kdyby dostaly možnost dostat se k bohatství země přes zkorumpované Erdoganovo či jiné vedení.

Takže Německo, které si vzalo na práci v 60. letech statisíce Turků a nyní se bojí připojení Turecka k EU - toto Německo vlastně Erdoganovi velice pomohlo. Islámský premiér se socialistickými idejemi z konce 19. století řídí vlastní ekonomickou politiku po svém a pomáhá těm, kteří to potřebují. EU dělá přesně pravý opak. Navíc se jasně ukazuje, že strany spojené s umírněným islámem jsou schopny pomoci lidem i ekonomicky, na rozdíl od ideově a ekonomicky vyplundrovaných mocenských a politických elit v EU a v USA.