Co je nového v české politice? Celkem nic. Vše při starém. Vyšetřování přepadení muslimské modlitebny a vyhrožování policií České republiky přítomným muslimům zastřelením prokázalo naprostou adekvátnost takového zákroku. Tvrdí to alespoň ministr vnitra Chovanec. Viz článek Švejk hlásí, že se máme dobře a útočíme na mešity. Musíme mu (Chovancovi) věřit, nic jiného nám nezbývá. Máme se prý spolehnout, že naše policie „pomáhá a chrání“. Podobně jako chránila Pražany před pietním shromážděním 7. 5. na Hlavním nádraží. A je to jenom dobře, že alespoň v tyto památné dny policie chrání naši svobodu. Jindy je totiž přece jen trochu riskantní těmito místy projít. Ne nadarmo se říká prostoru před nádražím Sherwood.

Jenže s drogově závislými a různými lapky, poberty a vůbec ztracenými existencemi musíme v naší demokracii počítat, to patří k rizikům života ve svobodě. Ale aby pod pláštíkem svobody různí spisovatelé a další intelektuálové svým řečněním okupovali prostor, který jim nepatří, protože byl mezitím zprivatizován, to nesmíme dovolit. To se totiž stalo právě toho sedmého května, kdy pod záminkou vzpomínky na oběti fašismu, měly být předneseny projevy, které jistě neujdou zkoumání všech našich tajných služeb. Pro tentokrát však naše chrabrá policie takovému hrubému zasahování do soukromých práv učinila přítrž. Ať si řeční, ale na svém, protože veřejné tu už skoro neexistuje. Svobodu projevu ano, ale jen na své zahradě. Pokud nic nevlastníš? Tak neřečníš. To dá policejní rozum a české právo, které do roztrhání těla bude chránit vlastníky. Vzpomeňme na tematické číslo Jak funguje Česko. Jde přece o to, jak předat nakradený majetek dalším generacím, což musela provést každá mafie.

Směřujeme totiž od divokého Západu Krejčíře, Mrázka, Janouška, Rittiga přes Bakalu a Kellnera k vládě státu, to jest k vládě tajných služeb. Sem tam i těch českých, ale ono je to vlastně jedno, protože služby slouží. Komu? No lidem, kterým patří stát. Pak se „z nenadání“ objeví tu a tam v médiích nějaký odposlech či jiné dehonestující informace, jako z udělání zrovna když je v běhu soudní proces nebo se chystají volby. Opět nám nezbývá než věřit a opět nám prý nic jiného nezbývá. Musíme se prostě spolehnout, že nám naše i cizí tajné služby „pomáhají a chrání“. Taková víra je motorem osobního úspěchu v každé společnosti. Jak říkal doktor Husák: "Chceš mít čisté ruce? Klidně, ale jen dole. Nikoliv na vysokých postech." Video zde, čas 1:16:15.