Zkratka GMO (Genetically Modified Organisms) označuje geneticky modifikované (tj. vylepšené) organismy: rostliny i živočichy. Politicky nekorektní a vtipný cartoon ke GMO kukuřici typu BT od dr. Vandany Shivy (viz tento článek) ukazuje způsob produkce těchto plodin a s nimi spojená nebezpečí pro člověka, zejména resistanci proti antibiotikům.


Z plodin se nejběžněji pěstuje geneticky modifikovaná sója, kukuřice a bavlna a to po celém světě. Mezi největší pěstitele GM plodin patří USA (66,8 milionů hektarů), Brazílie (25,4m ha), Argentina (22,9m ha), Indie (9,4m ha) a Kanada (8,8m ha). Přehled pěstovaných ploch s GMO najdete zde.



Evropské země naopak podléhají poměrně přísným omezením na pěstování GMO plodin. Nicméně kvůli nedostatku vlastních zdrojů je Evropa závislá na jejich dovozu a to právě ze zemí s největším procentem pěstování GMO plodin (viz výše). Dováží se především sója, kukuřice, řepka, bavlník a další plodiny sloužící jako důležitá složka do krmiv pro hospodářská zvířata. Kukuřice a řepka jsou navíc schválené i pro výrobu potravin. Přehled v Evropě pěstovaných GMO plodin najdete zde.

GMO plodiny v ČR

Údaje pro Českou republiku platné pro rok 2012 uvádějí pěstování jediné GM plodiny - kukuřice na celkové výměře plochy cca 3050 ha (42 pěstitelů), což ukazuje na pokles o 39,85 % oproti roku 2011 (65 pěstitelů). Informativní článek najdete zde a dole reprodukujeme mapy vysetých GMO plodin na našem území.



V rámci "polních pokusů", které jsou určeny především pro výzkum a vyžadují dodržení přísně stanovených podmínek, jsou v v ČR povoleny tyto plodiny: GM kukuřice, brambory, len, hrách, tabák, slivoň, ječmen a cukrová řepa.

Zdravotní důsledky GMO pro člověka

Tato debata je poznamenána ideologií a lobbystickým vlivem firem jako Monsanto a jiných, které přímo financují vlastní výzkum a nepřímo financují i různá univerzitní centra, která pak působí zdánlivě jako nezaujatí vědečtí pracovníci a uklidňují veřejnost. Na druhé straně najdeme odpor anti-GMO aktivistů, kteří často citují ve svůj prospěch vědecky nepodložené zprávy a studie.

Příklad podložené toxikologické studie najdete v časopise Reproductive Toxicology. Studie se zabývala 30 těhotnými ženami a 39 ženami, které přišli na sterilizaci v Centre Hospitalier Universitaire de Sherbrooke (CHUS) v Quebecu. Žádná z nich nepracovala nebo nežila s partnerem pracujícím v kontaktu s pesticidy. Toxin Cry1Ab, který je produktem GMO plodin, byl detekován v 93 procentech mateřských a 80 procentech plodových vzorků krve, a v 69 procentech testovaných vzorků u netěhotných žen. Tím padl mýtus šířený producenty GMO, že upravené toxiny jsou spolehlivě ničeny v lidském trávícím traktu.

Naopak hojně citovaná francouzská studie o zvýšeném výskytu rakoviny (viz tento český článek) byla samotnými francouzskými vědci prohlášena za nevěrohodnou. Tato vědecká studie se objevila v roce 2012 a publikoval ji tým vedený biologem Gilles-Eric Séralinim. Studie je založena na dvouletém sledování 200 krys; některé byly krmeny GMO kukuřici firmy Monsanto, jiné pily vodu s přidaným stopovým množstvím chemického přípravku Roundup (Monsanto), který patří k světově nejpoužívanějším herbicidům. Výsledky ukázaly čtyřikrát vyšší úmrtnost a 80% nárůst rakoviny u krys krmených GMO v porovnání s kontrolním vzorkem krys, které byly krmeny běžnou non-GM kukuřicí. Francouzská akademie věd nařídila přezkoumání výsledků a studie byla prohlášena za zaujatou a nevědeckou.