V pátek 16. září se v Praze uskutečnil první Press klub Bohumíra Dufka, předsedy Asociace samostatných odborů. Press klub připravil a moderoval Martin Kopecký, jehož články a fotoreportáže dobře znáte z OutsiderMedia. Živé čtyřhodinové diskuse s charismatickým „odborovým bossem“ se zúčastnili především publicisté z nezávislých médií (kromě zástupců OutsiderMedia jako hlavních iniciátorů přišli ještě novináři a publicisté z Britských listů, Parlamentních listů a Umlaufovin), přítomen byl ale také zpravodaj ČTK.

„Chceme ovlivnit veřejnost, že nejsme jenom ti 'rudí ďáblové', kteří všechno bourají, ale že máme také konstruktivní návrhy, jak věci řešit,“ zdůvodnil potřebnost takových akcí Bohumír Dufek. Diskuse byla místy až živelná, takže jsme se na konci shodli, že příští Press kluby již budou pokud možno zaměřeny monotematicky. Berte tedy, milí čtenáři, tento článek jako pokus o zpřehlednění a popis těch hlavních témat, o nichž se diskutovalo a která mě zaujala.

Nereálný rozpočet

Press klub se uskutečnil po předčasně ukončené tripartitě, která se měla zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok. Podle informací Bohumíra Dufka byl rozpočet navržen s deficitem 105 mld. Kč, což je o 30 mld. méně, než bylo naplánováno (a bude s velkou pravděpodobností překročeno) letos. Mezi zástupci odborů a podnikatelů v tripartitě však podle Bohumíra Dufka došlo ke shodě na třech hlavních argumentech proti navrženému rozpočtu:

1. Rozpočet pracuje s nereálnými prognózami vývoje makroekonomických ukazatelů, především hospodářského růstu ve výši 2,5 % (přitom Evropská komise odhaduje růst zemí eurozóny na 0,4-2,2 %,  pohttp://investice.nasepenize.cz/makro-oecd-se-obava-zpomaleni-rustu-8178" rel="external">ECB  1,4-1,8 %, Bundesbank v září odhadovala růst našeho hlavního obchodního partnera SRN na 1,25 % – pozn. aut.), což bude mít za následek nižší než očekávané příjmy.

2. Vláda bezhlavě škrtá na všech úrovních, čímž podtrhává spotřebu, podnikání i vývoz.

3. Vláda nešetří na „neproduktivních“ výdajích státu, místo toho plánuje dosažení vyšších příjmů pomocí zvyšování nepřímých daní. Bohumír Dufek nabídl srovnání, podle nějž EU spotřebuje na vlastní činnost 6 % svého rozpočtu, kdežto ČR 50 %!

Reakcí Miroslava Kalouska, ministra financí a světového rekordmana v přecenění růstu HDP (rozdíl mezi plánovaným a skutečným růstem v roce 2009 byl -9 %!), byla hrubá slova na adresu zástupců podnikatelských svazů a jeho sdělení, že kvůli „zdravotním potížím“ odjíždí do Vojenské nemocnice. A protože na jednání za vládu zůstali už jenom ministr sociálních věcí Drábek a náměstek ministra financí, rozhodli se ostatní účastníci jednání, že je ukončí. (Nové jednání bylo toto úterý a podle zpráv v tisku opět skončilo krachem – pozn. aut.)

Proti rozpočtu měl společně s podnikatelskými svazy velké výhrady i ministr dopravy Pavel Dobeš - podle nich způsobí škrty v investicích do dopravní infrastruktury další propad stavebnictví a na něj navázaných průmyslových odvětví. Odborům se zase hrubě nelíbí, že stát neudělal vůbec nic pro zvýšení výběru daní, že systém neodůvodněně vysokých nákladových paušálů způsobil, že OSVČ místo aby platily daně, tak čerpají ze státního rozpočtu „daňové bonusy“ - jen v letošním roce jich prý už vyčerpaly za 7 mld. Kč. Nepokročilo se také ve zdanění hazardu a vláda místo zvýšení daní právnických osob a zavedení tzv. Tobinovy daně z finančních spekulací chystá pro právnické osoby (v českém případě především pro velké zahraniční korporace) další dárek v podobě zrušení daně z dividend.

Zpackaná důchodová reforma

Odbory jsou velmi kritické k odhlasované podobě důchodové reformy, která podle nich neřeší vůbec nic, snad kromě trvalého přísunu finančních prostředků správcovským společnostem penzijních fondů. V návrhu státního rozpočtu navíc není žádná rezerva na důchodovou reformu, jak vláda slibovala. Všechny prostředky získané odhlasovaným zvýšením DPH budou spotřebovány, dokonce hrozí, že bude muset dojít k dalšímu zvyšování DPH na 19 či ještě více procent. Bohumír Dufek si dokonce zaspekuloval, zda vláda nemá od penzijních fondů slíbenou provizi – vynásobíme-li si 1350 Kč, které v průměru dostávají dealeři penzijních fondů za „dušičku“ do současného systému penzijního připojištění počtem potenciálních klientů tzv. druhého pilíře při odhadované třetině až polovině občanů, kteří se nechají zmasírovat reklamní kampaní, mohl by to být pro každého člena vlády pěkný balík peněz. V zákoně je navíc navrženo, že odměna správcovských společností bude činit 4 % z vybraných peněz, na rozdíl od 1 % ze zisku běžného na Západě. Vláda a mainstreamová média také neříkají plnou pravdu o reformách penzijních systému na západ od našich hranic. Víte, že například průměrný věk odchodu do důchodu v Německu je 58 let?

Bohumír Dufek představil svoji vlastní představu důchodové reformy, v níž by hlavní roli hrál první (povinný) pilíř, do nějž by kromě odvodů ze sociálního pojištění byly též převáděny výnosy ze speciálního fondu, v němž by byl soustředěn zbylý státní majetek (Lesy ČR, ČEZ, Budvar…), ale třeba také výnosy z emisních povolenek, druhý pilíř by byl tvořen dobrovolnými příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státním příspěvkem a fondy by v něm peníze investovaly s klesajícím rizikem v závislosti na tom, jak se bude přibližovat doba výplaty důchodu, a konečně třetí pilíř by byl komerční bez podpory státu.

Sociální systém v rukou asociálů

Velká kritika se snesla na připravovaný systém veřejně prospěšných prací pro krátkodobě nezaměstnané a „privatizaci“ sociálního systému zahraničním personálním agenturám v režii ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Účastníci Press klubu se shodli na tom, že je absurdní, aby lidé, kteří celý život pracovali a platili si pojištění pro případ nezaměstnanosti, byli v případě, že tato pojistná událost nastane, odkázáni na odstupné od zaměstnavatele, a aniž by vyčerpali jedinou korunu od státu, byli poté nuceni pravidelně se hlásit na poště a pracovat na veřejně prospěšných pracích. Kdy si má takový člověk vlastně shánět nové zaměstnání?

Stát naprosto rezignoval na politiku zaměstnanosti a práce načerno se nepostihuje. Navíc se chystá propouštění úředníků na Úřadech práce a převod jejich agendy za úplatu personálním agenturám. Přitom ty hlavní personální agentury mají zahraniční vlastníky a jejich činnost (především ve vztahu k zaměstnávání cizinců) byla v minulosti několikrát podrobena ostré kritice. Opět to vypadá, že se jedná jen o tvrdý byznys v zájmu pozdějšího financování TOP 09. Vláda navíc uměle snižuje údaje o nezaměstnanosti (změny metodiky, vyřazování z evidence, částečné úvazky, Švarc systém), takže Bohumír Dufek odhadl současnou reálnou míru nezaměstnanosti v ČR na 12-13 %.

Protesty minulé i budoucí

Odbory se budou snažit udělat vše pro to, aby se občané tohoto státu fyzicky zapojili do chystaných protestů. Nemohou se v této společnosti zatím opřít o nikoho jiného než o své členy a sympatizanty. Na letošní 17. listopad plánují společně s občanskými iniciativami takové akce, které budou mít i zásadní mediální dopad. Je to poučení z květnové akce, kdy v rámci stávky, pochodu a blokády, kterou pořádala ASO, bylo na Václavském náměstí 40 tisíc lidí a mediálně to vyšumělo do prázdna. Bohumír Dufek sebekriticky přiznal, že stěžejní chybou bylo, že nebyly jasně formulovány a veřejnosti dobře vysvětleny požadavky odborů.

„Nikde v Evropě se neděje, aby stát nasadil stávkokazy, to se prostě nedělá, navíc při květnové stávce nebyli stávkokazy zaměstnanci DP, ale najatí externisté,“ kritizoval postup vlády při květnové akci odborů Bohumír Dufek, a poté nám dal trochu nahlédnout do zákulisí a fines odborové taktiky – jak se vypořádat se stávkokazy, provokatéry a policejními akcemi proti organizátorům. „Stejně tak se nedělá to, co provedl ministr Kalousek, to byla čistá provokace,“ dodal Dufek, když komentoval mediálně známý incident, při němž ministr financí vyšel „diskutovat s protestujícími“.

Vláda se pokouší regulovat stávky a novelizovat zákon o stávce tak, aby byla zákonem regulována i tzv. „občanská neposlušnost“. Tento zákon nemůže udělat nic jiného, než regulovat ústavní právo občanů na stávku, přesto se vláda chystá přijmout paskvil, který podle šéfa ASO nemůže obstát u Ústavního soudu.

Mediální obraz odborů

Odbory možná konečně pochopily, že se nedočkají kladného ohlasu od oficiálních médií. „Odbory nemají dobrý rating,“ řekl k tomu doslova Bohumír Dufek. Novináři v oficiálních médiích mají většinou pravicové postoje, a to i přesto, že náklady mainstreamových tiskovin klesají, a oni sami by měli přemýšlet o založení odborů na obranu svých práv. Při květnové odborářské akci to vedlo až ke komickým situacím. Při té první novináři de facto fungovali jako ochranka Miroslava Kalouska při jedné z jeho provokací, druhou popisuje Bohumír Dufek takto: „Při květnové akci se mnou celý den chodilo několik televizních štábů plus další novináři. Celý den nebyl čas na jídlo, takže když jsme měli po akci tiskovku, tak jsme jim ze slušnosti připravili nějaké občerstvení. A byli tací novináři, kteří to vyfotili a napsali, že jsme je upláceli párky. Příště od nás nedostanou ani vodu a na naši akci raději pozvu lidi z nezávislých blogů a serverů.“

Ukázkou vztahu médií k odborům bylo též zveřejnění telefonního čísla Bohumíra Dufka Bleskem. „Určitě mi budou volat i ti, co s námi sympatizují, a pro ty to bude obrovská vzpruha,“ řekl si tehdy šéf ASO, „ty na druhé straně nepřesvědčím, ale můžu jim alespoň říci svůj názor, takže jsem nakonec všem, kteří mě podpořili, a byly jich asi dvě třetiny z volajících, poděkoval za podporu. Způsobilo to další chaos, protože mi volali zpátky s poděkováním, že jsem se ozval. Ani poté jsem však své telefonní číslo nezměnil.“

Sociální vs. asociální stát

Podle Václava Umlaufa jsou teď u moci skuteční revolucionáři, kteří bezprecedentním způsobem likvidují stát. Podle Bohumíra Dufka „je to poslední doba, kdy se naši politici mohou dostat k nějakému majetku. K rozkradení zbývají v podstatě už jenom dva poslední zdroje. Tím prvním je státní rozpočet, tím druhým zdravotnický systém, především VZP. Takže hrozí, že ze zdravotnictví se stanou 'supermarkety' – na pokladnu, bez pokladny, platby s příplatkem, bez příplatku, proto se tyto služby dávají k privatizaci. Na co je nám takový stát? My ale stát potřebujeme, proto za něj musíme bojovat…“ a na adresu našich politiků dodal, že „pracují na svém sebezničení za ohromné peníze, které za to dostanou.“ Asociálnost současné vládnoucí garnitury a to, že jí to prochází, podle Bohumíra Dufka spočívá v tom, že nemáme tu historickou zkušenost, kterou mají rodiny na Západě, které už dobře vědí, že při ztrátě zaměstnání „mají jejich ruce jen hodnotu sociální sítě daného státu. Proto se schválila Sociální charta (proti níž naše pravice v čele s prezidentem Klausem útočí – pozn. aut.), aby se nějakým způsobem bránili tomu nejhoršímu společenskému postavení – postavení nezaměstnaného.“

Odbory chtějí prosazovat jinou politiku, chtějí zabránit celkové privatizaci státu. Dokud si tyto základní věci neuvědomí nejen odboráři, ale většina občanů tohoto státu, nebude ČR připravena na generální stávku. Nastal čas, kdy je potřeba od planých diskusí přejít k činům. Je potřeba se postavit proti postupné fašizaci společnosti, hledání zástupných problémů a odvracení pozornosti na ty úplně dole. Je to podobný scénář, jaký tady byl už ve 30. letech minulého století. Přitom už není kde brát a vláda v současnosti začíná sahat i na „privilegia“ svých voličských skupin, např. podnikatelů (snižování paušálů) nebo lékařů (přeregistrace). „Bez sociálního státu zahyneme jako myši ve skleněné baňce,“ poznamenal k tomu Václav Umlauf.